Vrana

Papež plave v klystýru, šlauch už míří na díru

nevšedního malíře, co má klystýr na díře.

Štětku když do barvy namočí, mlaskaje do rytmu poskočí

jediný bleskový maneœuvre a už je na světě Chef d' œuvre.

On jest štětce gerojem, brutálního kýče cowboyem

udělal na terapeutku celkem příznivej dojem

jenomže ta dáma si to pořád dělá

v blázinci fasovaným elektrickým přístrojem.

Obdivuje Al-kajdu, ale i okultistu Jurajdu

taky Boba Zimmermana, i pyžama s runamama.

Pěstuje buršácký obyčej, nastaví kumpánům obličej

ale šosákům morální políček, tak jako do kafe rumíček.

On jest štětce gerojem, nápadů plnej vodojem

zdivočelá paleta náhle dostala průjem

músami vždycky políben, čerty všemi oblíben.

Maslo na cholstě, Naturmort igen.

Talentovanej kanibal, lidský ještě neměl, ale prej by si dal.

Modernistům nachystal funerál, k čemuž si opatřil arsenál

ostrý nůž, chandru, spleen a podél zdi se krade stín

a vzápětí než bys řekl „švec", v troubě se peče umělec.

On jest štětca gerojem, umetnosti predvojem,

kunsthistorický pojem gotovi sa pred bojem.

Svätý Martin s koňa hledí, država je s pokojem

poglavnik Ti salutuje predpisanym postojem!

Malovat žumpu celebrit a přitom se nepoblít

hromady stehen, kotlet, kýt, vosolit, zamíchat, usmažit!

Když zůstane jenom cynický škleb, trýzeň, hnědka, stříkot střev

tu náhle skví se světlý zjev, před vobrazem tuhne krev.

On jest štětce gerojem, s unikátním vývojem

lehce pluje příbojem před vítězným soubojem

až smrt pohne orlojem, pak zombiové s konvojem

vyrazí na velkej mejdan s feldmaršálem Martinem!