Procitnuti Pána Z Cistirny (Zabiti Vodárenské Pani)

Procitnutí Pána z Èistírny (poráØka hlavy vodárny)

Pán Èistírenský:

Už otevøels mi, synu, oèi mé,

tu ženskou znièíme.

Už vyplouvám ze svých nádrží,

v mysli mi døímá rozhodnutí:

Zabít!

Vždy byl jsi, synu, odvrácen,

ty jediný jsi pravdu znal,

Já lživou láskou oslepen

a na tu tvou zapomínal.

Stydím se za svojí slepotu,

i já se musím uèit z chyb,

díky ti, že zùstals vìrný

kanalizaènímu království.

Právì tvojí zbraní, synu,

právì tou já zabít chci

A jeden ze tvých poklopù

klesne na hlavu vodárny.

Syn Poklopù:

Já tu køeplavici rozdrtím

s radostí nesmírnou, otèe.

Èekal jsem jen na tvé svolení,

No a teï ještì ty, Mistøe Jímaèi.

Mistr Jímaè:

Slyším vás už dosti dlouho rozmlouvat o vodárnì

Od života ve stokách už nièeho se nedoèkám.

Z mojí jímky navìky ztratilo se bahno vzácné,

Louèím se s vámi všemi, nebo hlady umírám.

Syn Poklopù:

Brtøe, né!

Mistr Jímaè:

Uh. (umøel)

Syn Poklopù:

Néééééééééééééé.

Pán z Èistírny:

Nadešel èas, synu,

Nadešel èas, zabíjej!

Vévoda z Libkanu:

Taktéž ti radím, pøíteli.

Vždy ona nese vinu za smrt tvého bratra.

Sleèna voda:

I jako køehká dívenka,

teï promluvit musím,

naše prolhaná mátinka,

ta a už nikdy nezajeèí.

Pitná sestra a jde s ní,

byla jen její souèástí,

vím jako že se jmenuji:

sleèna Odpadní voda.

Syn Pokopù:

Tak dost už s tìma klávesama,

tohle je black metal odpadních vod.

Sleèna voda:

Tož dobrá bratøíèku, já toho zanechám,

a hudba z èistírny zní už jen na kytarách.

Syn Poklopù:

Vy jste se všichni ale rozøeènili,

až teï, když smrt postihla jednoho z nás.

No tak podívej se, matko, vzhùru nad hlavu.

Tomuhle já øíkám poráøka hlavy vodárny.

Paní Vodárenská:

ááááááááááááááá