Tak jak po době sucha přichází déšť,
po době špatné se dobrá navrátí.
Tráva se zazelená na písku pouští,
roztáhne duha nad údolím.
A zase půjdou karavany mraků
nesoucí náklad vůní orientu.
Klikaté cesty jsou potulných pěvců,
přichází odtamtud, odejdou tam.
Slovana vléknou na nitky plamenů,
zbude jen neklid oharků pár.
Až slunce půjde z východu na západ
a nebe zahalí v purpuru šál.
V době nedobě, za časů nečasů
za věci prosté kdo tiše zpívá.
V době nedobě, za časů nečasů
za lásku, za krásu, za štěstí.
Do noci v zemi, mlhy a stínů,
slova zní o vášni tisíce tváří.
Tak jako voda co na kámen padá,
tak jako bzučení divokých včel.
Když nohy vítězů historii píšou,
trubadúr navléká otrhaný háv.
V době nedobě, za časů nečasů
za věci prosté kdo tiše zpívá.
V době nedobě, za časů nečasů
za lásku, za krásu, za štěstí.
A ze snů rostou mohutné stromy
s korunou plnou podivných písní.
O době dobré, která se vrátí,
do místa nikdy v království nikde.
Pod rouchem červánků a sametu noci,
rodí se legendy budoucích časů.
V době nedobě, za časů nečasů
za věci prosté kdo tiše zpívá.
V době nedobě, za časů nečasů
za lásku, za krásu, za štěstí.
V době nedobě, za časů nečasů
za věci prosté kdo tiše zpívá.
V době nedobě, za časů nečasů
za lásku, za krásu, za štěstí a všechny.
A strong comment here is specific: the phrase you keep hearing, the mood you come back for, or the reason this song stays in rotation.
Sign in to post the first listener note. Reporting stays open to everyone.