Jednou Za Tisíc Let

Tak jako soumar v dalekém tibetu,

To, co mi naložíte, unesu na hřbetu.

Tak jako zvířete v daleké zemi

Nikdo se nezeptá, jak vlastně je mi.

A nežli skončím u konce s dechem,

V dřevěné bedně pobité plechem,

Zalepím závěť do obálky

A pustím se do předem prohrané války

Jednou za tisíc let zázrak se stává.

Chvíle jen pouhá - zůstane dým.

Prosím tě, přemýšlej, pomoz mi hádat.

Proč se to děje, čím je to čím?

Co se to děje, děje, děje?

Co se to děje, děje, děje?

Kam se to poděli tři mušketýři,

Co byli čtyři a nebo snad pět.

Jedno je jisté - jeden je málo

Na to mít sílu dobývat svět.

Za všechny jeden a všichni za jednoho,

Ten, na kom záleží, není kardinál.

Nicota v dáli nabývá síly,

Co se to tu děje - no sakra krucinál

Jednou za tisíc let zázrak se stává.

Chvíle jen pouhá - zůstane dým.

Prosím tě, přemýšlej, pomoz mi hádat.

Proč se to děje, čím je to čím?

Co se to děje, děje, děje?

Co se to děje, děje, děje?

U cesty do bláta dopadla hvězda,

Je trochu ohnutá a místy zrezlá.

S děravým kapesníkem a pikslou sidolu

Kleknu si na kolena do škarpy pomalu.

Vytáhnu z bláta rezavou hvězdu,

Co jste ji zahodili v bázlivém gestu.

Stanu se pěšákem na cizí šachovnici,

Připnu si pistole a vyjdu na ulici.

Jednou za tisíc let zázrak se stává.

Chvíle jen pouhá - zůstane dým.

Prosím tě, přemýšlej, pomoz mi hádat.

Proč se to děje, čím je to čím?

Co se to děje, děje, děje?

Co se to děje, děje, děje?

Co se to děje, děje, děje?

Co se to děje, děje, děje?